|
Dne 28.12.
2008 se uskutečnila největší a nejstarší akce naší skupiny, výstup
na Kozinec. Sraz byl na obvyklém místě, jen orientaci v prostoru
(krávy vpravo, abonenti vlevo) nám poněkud ztížil krmný vůz
pana Kalouska, ale po chvilce hledání jsme se šťastně sešli...
Jeden z
hlavních organizátorů letošního ročníku, pan Martin Pecháček, který
se zavázal postarat se o naše žaludky, s sebou na výlet vzal svého
psa Citu. Zda šlo o železnou zásobu, či zda nám chtěl dokázat, z
čeho NENÍ připraven závěrečný guláš, se nám dosud nepodařilo
zjistit.
Počátek trasy
byl letos inovován, vycházelo se po vrstevnici Salašnickou třídou a
po krátké zastávce u pramenu Potočnice (jednom z mnoha) jsme se
dostali až na okraj Koňského údolí. Zde jsme se museli pohybovat
mimořádně obezřetně, neboť jsme se již ocitli na území
Holandského království a naše zásoby tekutin, které mohou na horách
zachránit život, překračovaly limity, stanovené směrnicemi EU pro
osobní potřebu evropského jednotlivce. První zastávku jsme učinili u
vchodu do Ďolíku holandsko-českého přátelství, odkud již bylo možno
v případě celní kontroly bezpečně prchnouti na české území. Zde došlo ke
spontánnímu představení nových členů a k jejich zapojení do
kolektivu.
Po krátké chvíli se podařilo skupinu nasměrovat k dalšímu
pochodu, a tím skončila úvodní, nejméně náročná část akce.
Naštěstí v tomto úseku nedošlo ani k žádné pojistné události, což
přičítáme skutečnosti, že od počátku akce uplynulo zhruba 8 minut.
 |
 |
 |
 |
 |
 |
|
Jak bylo již od počátku patrné, nejvíce sil měla pes
Cita |
Poté
následoval první náročnější výšlap českou částí ďolíku a již jsme
stáli u Prosby lesa, kde na účastníky čekal na kraji lesa vítací
transparent a drobné občerstvení, které sponzorsky dodala firma TYHAN ze Žamberka.
 |
 |
 |
 |
|
První delší zastávka u Prosby lesa |
Odtud se vyrazilo po obvyklé trase
Kozího hřbetu,
na nezbytných místech přerušené občerstvovacími zastávkami.
Během
nich došlo výměnou tekutin k maximálnímu utužení kolektivu.
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
|
Hádejte, kdo ze zobrazených byl první na vrcholu? |
Delší
spočinutí se odehrálo na tradičním místě na vrcholku Kozince- odskoková hrana se opět stala němým (oněmělým) svědkem
konzumace většiny donesených zásob, několika okruhů kolujících
placatek a termosek v obou směrech, volání psa City, rozvinutí
obecní zástavy, volání psa City, již tradičního vyhlášení války
sousední obci (letos došlo i k formulaci casus belli, bez něhož by
tento akt byl pouhým projevem zvůle) a vše ukončil zpěv české a
slovenské hymny za průběžného volání psa City.
Poté jsme se (jako
každý rok) vydali pěšinkou směrem k Hejnicím. Po cca 100 metrech se
však naše cesta stočila vlevo vysokou travou- zde přítomní záložáci
začali skupinu chránit před partyzány z Vietcongu- ti však měli
pravděpodobně již otevříno jak v Žamberku (v bývalém Autopalace
Frydrych), tak i v Letohradě na náměstí, takže nedošlo k žádné
výjimečné události.
 |
 |
 |
|
Při cestě trávou se rozhostilo ticho a skupina zaujala
dvojstup... |
Pocit stísnění byl však natolik silný, že jsme
se rozhodli radši zabočit po dalších několika stech metrech vlevo
a uskutečnit Bukový sešup (viz ročník 2006). Tak jsme se dostali k
divokým třešním, k nejvzdálenějšímu bodu naší cesty. Tuto událost
jsme opět oslavili krátkou zastávkou. (Díky novým členům,
sportovcům, jsme pojali i tyto zastávky vyloženě sportovně- naše
společnost tak při každém přerušení pochodu utvářela formace,
připomínající tu tartanovou trať, tu velodrom, jindy zase tvar
hokejového hřiště malých rozměrů. Tato uskupení se ukázala jako
nejideálnější pro hladké kolotání placatek, termosek i skleněných
lahví všemi směry a budou proto i nadále naší skupinou používány pod
názvem "Lipanovy ovály".)
 |
 |
 |
 |
 |
 |
|
Sestup skupinu notně vyčerpal,
naštěstí během řádných přestávek byly síly doplněny... |
No a pak se
již vyrazilo k domovu manželů Pecháčkových. Cestou se odpojila pouze
menší skupinka s Horního konce, která se vymluvila na návštěvu a pan
prof. Šembera, který musel transportovat děti. Ten se však, co
nejdříve to šlo, vrátil. My ostatní jsme se pak uhnízdili u Pecháčku
na dvoře, kde oheň v krbu a vynikající guláš zajistil velmi příjemný
závěr náročného odpoledne. Vzhledem k tomu, že vedení CK Idiotů
neustále varovalo před nadměrnou konzumací nápojů (a zima na zadek z
každého přemíru promile spolehlivě vytáhla), lze vyslovit domněnku,
že si všichni zúčastnění pamatují nejen samotný výlet do nejmenších
podrobností, ale i večerní cestu domů... alespoň do uzávěrky nejsou
známy žádné ztráty.
 |
 |
 |
 |
 |
|
Závěrečné posezení s gulášem a hudbou |
A co říci
závěrem?
Děkujeme
účastníkům za vzornou reprezentaci společnosti- skupina byla
možná ukázněná až příliš- (tedy vyjma psa City)
a těšíme se na další
akci, kterou je
SILVESTR
NANEČISTO |
