Soubor fotografií dostatečně výmluvně zaznamenává sled pochodu - na počátku se vedení skupiny ujali hbití manželé Lipenští, naši odborní lektoři v Nordic Walking (viz školení v rámci pochodu Za poslední houbou v roce 2006 ), spolu s Mgr. Šemberou (který jako učitel lyžování ve Ski Centru Říčky, využiv své hůlky sjezdařské s ulámanými kotoučky,  jim jako jediný stačil). Za první zatáčkou však byla tato skupinka dostižena a násilně rozptýlena do kolektivu. Další cesta na vrchol pak proběhla v klidu až zádumčivém (viz fotografie), přerušovaném pouze umírněnou konzumací... Ke konci výstupu se mezery mezi účastníky natolik roztáhly, že již nebylo možno počítat s kolektivním duchem a  na dno svých sil si pak hrábl každý sám za sebe...

Po příchodu (či přílezu) na odskokovou rovinu byl rozvinut slavností červený ubrus (který mrazem ztuhl do tvaru červeného koberce) a mohlo se začít hodovat.... Jako zlatý hřeb programu byla letos naší cestovní kanceláří připravena degustace BOMBARDINA, tradičního teplého nápoje italských sjezdovek, a to jako promoakce k plánovanému již tradičnímu lyžařskému zájezdu pro studenty, rodiče, ale hlavně pro přátele Letohradského soukromého gymnázia- letos poprvé do vyhlášeného střediska Canazei (Val di Fasa) v Itálii. Akce se setkala vcelku s kladným ohlasem, vše bylo vypito, nikdo nápoj žádným způsobem nevrátil... Po nezbytném posvačení přišla na řadu již tradiční hymna, doprovázená rozvinutím obecní vlajky. Letos poprvé útlocitná paní Lipenská, ve které se patrně po dosazení do funkce místostarostky obce Písečné hnulo svědomí, a tak navrhla nevyhlášení války obci Žampachu. To bylo sice drtivou většinou účastníků bryskně odmítnuto, ale bombardino v útrobách patrně způsobilo nebývale silný pocit laskavosti a empatie, takže k vyhlášení války nakonec z neznámých příčin přece jenom nedošlo...

Vysvětlivka k fotkám: na snímku druhém zleva se pan Ivoš Kopecký pyšní kamizolkou, která zakoupil letos v Sovětském svazu, podle jeho zmateného popisu kdesi v místě Mauzolea Vladimira Iljiče Lenina